Ulice Niederleho, tedy ulice spojující ulici Domažlickou a ulici Voříškovu (před tratí), své jméno nese od roku 1948. V roce 1903 nesla jméno Vrhlického, od roku 1932 pak Dra Lubora Niederleho.

Ač se nepodařilo dohledat rozhodnutí o jejím pojmenování, lze předpokládat, že se jmenuje po Luborovi Niederlem, významném klatovském rodákovi.

Lubor Niederle se narodil 20. září 1865 v domě číslo 21 na Prager Straße (později také 1. Máje, dnešní Pražské ulici). Byl český slavista, antropolog, etnolog, archeolog a muzejník. Je považován za zakladatele české moderní archeologie.

Informace o Luborovi Niederlem na stránkách MÚ Klatovy.

Vedle pojmenování ulice připomíná jméno Lubora Niederleho i pamětní deska Břetislava Holakovského, která je umístěna na rodném domě na křižovatce ulic Pražská a Václavská.

Ulice Koldinova (správněji Koldínova) vedla od roku 1903 do roku 1924 od hostince U Vola ke Křesťanskému vršku, od té doby z Rybníčků, Pod Šibenicí na Svrčovec.

Pavel Kristián z Koldína byl vynikajícím právníkem, který se narodil v Klatovech v roce 1530 (zemřel 11. ledna 1589 v Praze). Je autorem zákoníku, který by vydán pod názvem Práva městská království českého, a který je kodifikací městského práva.

Zasloužil se o zvýšení právního povědomí v Čechách. Koldínovým dílem český právní život získal mimořádně cenný příspěvek. Zákoník byl formulován výbornou češtinou a jeho ustanovení sestavena do přehledného systému. Koldín hojně použil i zemského práva a sněmovních usnesení. Se zdarem obohatil svou práci prvky z římského práva upraveného k domácím účelům. Zákoník obsahoval právní předpisy, které v podstatě upravovaly veškerý život obyvatel města i jeho správu a soudnictví.

Jméno Pavla Kristiána bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze. Jeho busta je na významném místě na schodišti klatovské radnice (autor Čeněk Vosmík). V roce 2012 mu byla odhalena pamětní deska na domě v Pražské ul. 23, jejímž autorem je sochař Václav Fiala.

Další informace lze najít ve sborníku příspěvků z konference Pavel Kristián z Koldína.

Ulice Sedlákova nebo Dr. Sedláka vede od Singrovy továrny (KOZAK) do Tajanova. Své jméno nese od roku 1946. Dříve se jmenovala Úhlavská.

ThDr. Jan Nepomuk Sedlák se narodil dne 9. dubna 1854 v Tajanově v čp. 13. Studoval na gymnáziu v Klatovech a po studiích teologie byl 9. srpna 1876 vysvěcen na kněze. Byl kaplanem v Erbušicích a v Rokycanech, farářem ve Velkých Popovicích a dalších obcích. Jako generální vikář působil v Pražské arcidiecézi u sv. Víta od roku 1907. V letech 1898–1907 byl poslancem sněmu Království Českého. V roce 1910 byl vyznamenán křížem Řádu císaře Františka Josefa I. V roce 1917 se stal v Praze u sv. Víta světícím biskupem. V roce 1929 byl světitelem čerstvě dokončené katedrály sv. Víta.

Zemřel v Praze dne 30. září 1930. Byl pochován v Praze-Dejvicích na hřbitově u sv. Matěje. Hrob však nespravovalo arcibiskupství, ale soukromá osoba, která jej neplatila. Po roce 2007 byly ostatky vyňaty, zpopelněny a rozptýlený na rozptylové loučce.

Na počest Dr. Sedláka byla ulice vedoucí kolem jeho rodného domu pojmenována jeho jménem.

Od roku 1890 je čestným občanem obce Tajanov, kde byla v r. 1907 jeho zásluhou zbudována kaple sv. Jana Nepomuckého a pak v letech 1908 a 1909 obecní dům, v němž byla umístěna mateřská opatrovna (školka), dále zasedací síň a dvě světnice chudinské. V roce 1912 nechal u Čeňka Vosmíka vytvořit Janu Nepomuckému sochu, která je umístěna na mostě přes Úhlavu.