Horažďovice – Blatná
| Místo | Vzdálenost (km) | Čas (hod) Vycházkovou chůzí | Nadmořská výška (m) | |
| Horažďovice | 0 | 125,6 | 0:00 | 430 |
| Babín | 3,5 | 129,1 | 0:50 | 430 |
| Svéradice | 2,5 | 131,6 | 0:40 | 450 |
| Slatina | 2 | 133,6 | 0:30 | 490 |
| Chanovice | 4 | 137,6 | 1:00 | 550 |
| Kadov | 5 | 142,6 | 1:15 | 510 |
| Vrbno | 2 | 144,6 | 0:30 | 480 |
| Blatná | 6 | 150,6 | 1:45 | 440 |
| Celkem | 25 km | 6:30 hod | ||
V Horažďovicích opouští Vintířova stezka údolí Otavy. Směrem k Chanovicům dostává krajina pahorkatinný ráz s množstvím rybníků a rybníčků. Jedná se o řídce osídlenou příhraniční oblast s malebnou krajinou. Chanovicko se nachází v rozvodí řek Otavy a Berounky. Vrcholovou partií prochází hlavní rozhraní mezi Šumavou a Brdy. Celé pohoří je tvarováno tak, že na jihozápadě přechází mírným sklonem na Šumavu, zatímco na severovýchodní straně je skloněno na Brdy a Blatenskou pahorkatinu. Přírodně zachovalé a cenné jsou zde mnohé krajinotvorné prvky. Putování je lemováno množstvím sakrálních staveb – kaplí, kapliček, božích muk, křížků, soch, památných stromů, památníčků, studánek a dalších zajímavých míst, jenž vytvářejí neopakovatelné kouzlo zdejší krajiny.
Svéradice
Archeologické nálezy datují první slovanské osídlení do 10.-12. století. První písemná zmínka je z roku 1264. Jádrem osídlení bývala raně středověká tvrz, na jejíchž základem mnohem později vznikl přestavbou hospodářský poplužní dvůr. Na zdejší tvrzi se narodil známý jesuitský spisovatel a misionář Albrecht Chanovský z Dlouhé Vsi.
Poutní kaple sv. Bartoloměje – nad vsí se nachází poutní kaple z druhé poloviny 16. století, přestavěná do nynější novogotické podoby v polovině 19. století.
V obci samotné se uchovalo několik stavebních památek ve stylu jihočeského selského baroka (statky, kaple).
Slatina
V obci se zachovala v původních stavebních dispozicích židovská synagoga, dnes soukromý majetek. O dřívější poměrně velké židovské komunitě v Slatině a okolí svědčí místní židovský hřbitov, ležící stranou vsi poblíž kamenolomu. Později se budova synagogy nevyužívala a stala se školou.
Slatina byla vždy vyhlášenou kamenickou obcí a jak zdejší žula, tak i zruční kameníci patřili k vyhledávaným.
Chanovice (i)
Dominantou obce (560 m n. m.) je kostel Povýšení sv. Kříže s přilehlým barokním zámkem a areálem budov bývalého panského dvora. Významnými držiteli panství byl rod Chanovských z Dlouhé Vsi. V zámku, postaveném v pozdně barokním slohu na místě starší tvrze, je dnes škola.
Péčí obecního úřadu vznikla dvě menší muzea. Expozice Řemeslo má zlaté dno se věnuje tradičním řemeslům regionu a je umístěna stylově ve sklepení zámku. Expozice Kdo si hraje, nezlobí soustřeďuje hračky, hry, loutky a celou hernu. Muzea se nacházejí v bývalých hospodářských budovách zámku. Návštěvy obou expozic je možno předem telefonicky dojednat na telefonním čísle 00420 375 514 345 nebo 00420 375 514 353.
Z podnětu Vlastivědného muzea v Klatovech vznikl v Chanovicích skanzen šumavských staveb, který se neustále doplňuje. Každoročně zde tráví prázdniny a dovolené řada nadšenců, kteří obětavě zdarma pomáhají při rozšiřování skanzenu, opravě a údržbě staveb. Skanzen je volně přístupný.
Obec se dynamicky rozvíjí především zásluhou místního velkého dřevařského a stavebního kombinátu.
Kadov
Okolí Kadova, překvapí svou malebností a přirozeností. Jedná se o krajinu členitou a pahorkatou, která tvoří přirozené propojení se Šumavou. Obec leží na táhlém hřbetu 511 m n. m. na křižovatce cest z Blatné a Horažďovic. Původní starou dřevěnou tvrz obehnanou příkopem zde nechal postavit Racek ze Žihobec. Již ve 14. století sídlo vlastnili vladykové Vintíř a Jaroslav z Kadova. V průběhu staletí ves často měnila majitele. Návštěvníka obce zaujme především stará část s mnoha zajímavým historickými památkami. Okolí upoutá zejména četným žulovými balvany, které zabránily velkému scelení polí a luk. Díky tomuto "obtížnému" terénu se zachovala spousta lesíků, vršíků, remízků a cest, jež dodávají krajině osobitý vzhled. Zvláštní pozornosti se těší Kadovský viklan na okraji obce. O jiném kamenu se vypravuje, že při svém putování na něm odpočíval sv. Vojtěch.
Blatná (i)
Město se proslavilo především pěstováním růží. Již v první polovině 13. století zde stávala vodní tvrz, kterou Bavorové ze Strakonic přestavěli na vodní hrad. Pozdějšími úpravami vzniklo pohodlné zámecké sídlo, které je jedním z mála dochovaných vodních zámků v ČR. V 15. století byl majitelem Jaroslav Lev z Rožmitálu, švagr krále Jiřího z Poděbrad, který se odtud roku 1465 vydal na diplomatickou cestu po Evropě, popsanou v románu Z Čech až na konec světa. Kromě zámku jsou v Blatné zajímavé ještě další památky. Zejména farní kostel Nanebevzetí P. Marie patří k nejvzácnějším dílům pozdní gotiky.
Zde zatím putování po značené trase Vintířovy stezky končí. S využitím turistické mapy nebo autoatlasu je možné pokračovat až do cíle naší cesty - Břevnovského kláštera v Praze. I v tomto úseku jsou desítky pozoruhodných míst, historických i přírodních zajímavostí, které si zaslouží vaši pozornost.
Příbram
Příbram je známým horním městem, které se může chlubit množstvím historických památek. Nejstarší písemný doklad z roku 1216 hovoří o prodeji statku Příbram pražskému biskupství (biskup Ondřej II.) od opata kláštera v Teplé. Ale lidé zde žili již daleko dříve. Od 4. století před n. l. zde těžili zlato a stříbro Keltové. Avšak už před třemi tisíci lety vznikla v blízkosti nedaleké říčky Litavky pověstná Litavská stezka, která při výměně zboží v prostoru dnešních středních Čech měla stejný význam jako stezka Zlatá - Pasovská. Dominantou města je mariánské poutní místo Svatá Hora, která je nejen nejvýznamnějším a nejstarším mariánským poutním místem v Čechách, ale také pravou pokladnicí umění. K areálu Svaté Hory patří také několik památek stojících v bezprostřední blízkosti poutního místa. Kamenný sloup se zlacenou sochou Panny Marie svatohorské, který stojí uprostřed na prostranství v ose Pražské brány, dal pořídit roku 1661 Jaroslav Koc z Dobrše. Ve svahu nad příjezdovou cestou je velké sousoší Kalvárie.
Od roku 1990 je duchovní správa Svaté Hory opět svěřena kněžím kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristům.
Praha – Břevnovský klášter (i)
K založení kláštera přispěl druhý pražský biskup sv. Vojtěch, který v roce 993 přivedl z Říma skupinu benediktinských mnichů. Od samého začátku měl Břevnov přímou podporu bavorského kláštera v Niederaltaichu, odkud pocházel nejen břevnovský opat Menhart, ale i poustevník Vintíř, jenž zde v roce 1045 našel svůj poslední odpočinek. Za husitských válek byl klášter vypleněn, avšak Vintířovy ostatky byly včas převezeny do Police. Při opravách kostela v první polovině18. století byla v Polici pod oltářem sv. Máří Magdaleny objevena dřevěná skříňka s kostmi a lebkou. Přes nedostatek důkazů se od počátku věřilo, že jde o ostatky Vintířovy a relikvie se navrátily zpět do břevnovského chrámu. Dnes jsou uloženy v cínové schránce v oltáři sv. Štěpána v klášterním kostele sv. Markéty.
Investice do vaší budoucnosti.