Putování pokračuje Národním parkem Bavorský les přes zalesněnou pohraniční oblast (výstup 225 m) až do Čech a Národního parku Šumava. Jde se romanticky divokou původní krajinou českého pohraničí, skrz mokřiny, louky, krásná údolí šumavských potoků a skrz lesy až do Prášil, první vísky ležící na území České republiky a zárověň první obydlené osadě v české části Vintířovy stezky.

Spiegelhütte

Od roku 1836 do roku 1931 pracovala v osadě Spiegelhütte významná sklářská huť. Na kdysi tak hrdou dobu sklářských hutí ještě dnes vzpomíná ředitelská vila a dochovaná bruska, na které bylo zpracováváno drahé duté křišťálové sklo.

Scheureck

Přírodní památka tis červený

Jelení obora

Hraniční přechod Gsenget

Na hraničním přechodu Gsenget opuští Vintířova stezka Bavorsko. Jedná se o malý hraniční přechod pro pěší a cykloturisty Scheuereck–Prášily.

Přechod je otevřený od 1. 6. do 30. 9. denně od 6 do 22 hodin a od 1. 10. do 15. 11. od 8 do 18 hodin.

Oprávnění k překročení hranic mají příslušníci všech států, kteří nepodléhají ani v Čechách ani v zemích EU vízové povinnosti a nosí u sebe platné dokumenty k přechodu hranic.

Národní park Bavorský les a Národní park Šumava

Turista putující po Vintířově stezce prochází mezi osadami Spiegelhütte a Dobrá Voda Národním parkem Bavorský les a českým Národním parkem Šumava. Putování vede na německé straně skrz původní smíšené horské lesy a divokými romantickými starými přírodními kulturami na straně české. Zajížďky k oblíbeným turistickým cílům se vyplatí:

V oblasti Falkensteinu je mnoho starých chráněných území. Zbytky pralesů u pramenů Pekelného potoka byly ustanoveny již před první světovou válkou pod zvláštní ochranu jako původní lesní oblasti.

Jen několik set metrů pod gsengetským hraničním přechodem směrem k Poledníku lze objevit při Prášilském potoku historický hraniční kámen z doby vlády Marie Terezie.

Z Prášil lze vyšplhat na vrch Poledník (1 315,2 m), na jehož vrcholu je postavena rozhledna, nebo je možno navštívit Prášilské jezero.

Prášily (i)

V Prášilech za dob největší slávy obce pracovaly dvě papírny, byly zde školy, četnická stanice, fara, správa schwarzenberského lesního panství, stanice finanční stráže atd. Žilo zde kolem tisíce obyvatel. V místě se křižoval téměř neuvěřitelný počet jedenácti turistických stezek. Po válce se Prášily vylidnily a mnoho nechybělo, aby zmizely z mapy Šumavy tak, jako řada sousedních menších vsí, např. Gsenget, Formberg, Gruberg, Sonnberg, Frauental, Hohen Stegen atd. Německé názvy, povětšinou nepřekládané do českého jazyka, dokládají dřívější početné obyvatelstvo německé národnosti.

Dnešní Prášily se během posledních let změnily a úspěšně se vrací ke své staré funkci střediska letního i zimního turistického ruchu.

Kostel sv. Prokopa - začátkem 19. století nahradil původní dřevěnou kapli zděný farní kostel, zasvěcený českému poustevníku sv. Prokopovi.

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Investice do vaší budoucnosti.